Mám ráda Karla Gotta hlavně v jeho začátcích, v 60. letech, líbí se mi jeho syrový hlas, energie a radost, která pro mě z jeho písniček jde. Tahle písnička je až z roku 1988, bylo mi 15 a vůbec mi to nepřišlo divný, holt hodná holka v plný palbě.
U některých notoricky známých písniček se mi stává, že význam textu mi dojde, až když si k něčemu dojdu já. A to se mi stalo u písničky „Odnauč se říkat ne“, kterou jsem začala vnímat úplně jinak asi před 7 lety.
Je to můj úhel pohledu, nikomu to netlačím, jen nabízím k zamyšlení. Na celé písni je pro mě nejhustší refrén, který vnímám, jako výpověď muže, který si moc nevěří, že zaujme ženu, o niž usiluje. Tak se uchýlí k manipulaci a zastřené vyhrůžce.
Napadlo mě dát refrénu obsahově jinou variantu textu, takovou, co by řekl sebevědomý muž. S plným vědomím, že originál se rýmuje do hudby, kdežto mě to neklaplo.
Napadají vás nějaké podobné perly?
